To takhle sedím ve venkovské čekárně a čekání na vlak si zkracuji natahováním bolavých noh. Rozhlížím se kolem místnosti, tu mi pohled padne na její výzdobu. A co nevidím?
Zaměstnanci Českých drah milují zákazy. A ještě víc milují trpný rod – pasivum. Bohužel nejen oni.
Když si objednáte zboží na e-shopu, vezměte jed na to, že se v 99,99 % případů dozvíte, že vaše objednávka byla zaregistrována. Později byla vyřizována, třeba i naskladněna a nakonec odeslána. Abyste nakonec v poštovní schránce našli vhozený lístek, že vám zásilka byla doručována.
Sami vidíte, že co na maloměstském nádraží vypadá příjemně ospale a starosvětsky, působí v komunikaci e-shopu se zákazníkem koženě a komisně. Každý obchodník přitom ví, že lidi nakupují tam, kde se cítí dobře. Kde je prodávající mají rádi a dají to najevo. A kde místo odměřeného „zásilka byla expedována“, radostně hlaholí: „Právě jsme váš balík expedovali.“ Nebo ještě líp: „Balík už letí k vám.“
Když chcete, aby někdo něco udělal…
Když je „zakázáno kouřiti“ a „házet nedopalky mimo koš“, ještě tak můžeme čekat, že pomalu každý pochopí, že si nesmí zapálit a špačky pak házet pod nohy. Co ale jiné případy – všechny ty infinitivy, které zamořují naši řeč. Kolikrát se dozvíte, co je třeba udělat, co je doporučováno změnit nebo co se dělá takto.
Spolupracujete s programátorem? Při komunikaci s ním se často dozvíte, že „takto se to nedělá“. Pravý význam věty si přitom odhadněte sami:
- Tak tomu nerozumíš, kamaráde
- Vždycky jsem to dělal takto a nebudu to zrovna teď měnit
- Teď nemám čas
- Vrať se do své kasty, bídný šúdro
Nad čím můžete mávnout v interní komunikaci, napáchá velké škody jinde. Ocitli jste se při použití nějaké služby v tísni a s důvěrou se obrátili na nápovědu? Možná vás jako mě nepotěší, když si místo konkrétní rady, co přesně máte udělat, přečtete, co je „třeba udělat“. Typická odpověď zní nějak takto:
„Chcete-li ve svém účtu zobrazit údaje o konverzích, je třeba nastavit měření.“
Ale kdo to nastaví? Zvládnete to vy, je to úkol vhodný spíše pro vašeho programátorského specialistu? Nebo se máte obrátit na technickou podporu služby, která vám pomůže? Či to snad podpora, když zná problém, udělá sama? Babo raď.
Navíc po programátorské lekci za tím bohužel cítím malou starost o řešení mého problému a možná i znatelnou neochotu. A pokud provozujete nějakou službu a váš zákazník cítí neochotu, je to prostě špatně!
Takže pamatujte:
- Pokud chcete, aby něco někdo udělal, řekněte mu to. Nevstupujte, nemačkejte, neberte.
- Nezapomeňte se pochlubit, že konatelem něčeho pozitivního jste vy. Nachystali jsme, zabalili jsme, poslali jsme…
- Jestli po vás chce kdokoliv chce pomoc, buďte konkrétní a úkolujte. Běžte tudy, udělejte to a ono.
Chcete pomoci s texty na webu? Kontaktujte nás.
